Náš svatební den

Jak už jste se mohli dočíst v prvním článku o přípravách, svatbu jsme měli v krásné chaloupce k Babičce (běžně tu ale svatby nepořádají, my jsme měli rodinnou “protekci” :)). Hostinu jsme měli namyšlenou v průjezdě/stodole, kde jsme se ale tak tak vešli s rodinou ke svatební “tabuli”. Na jedné svatbě jsem ale zažila i variantu, kdy oběd s rodinou proběhl ještě před obřadem a příjezdem dalších asi 180 hostů, a tak jsme měli hned jasno, že to uděláme stejně a přišlo mi to super.

Harmonogram jsme tedy měli docela netradiční:

9:00 – přípravy

10:30  – focení (joo, byli jsme se fotit ještě před obřadem a bylo to super!)

12:30 – příjezd rodiny na místo

13:00 – oběd s rodinou

15:00 – příjezd kamarádů

16:00 – obřad

partypartyparty

Přípravy byly docela jednoduchý – ke kadeřnici jsem jela si nechat natočit vlasy, pak přijela moje kamarádka Janča, která mě líčila. Oblečení do šatů bylo raz dva, Bětka mi nainstalovala věneček, dojela Anička a jeli jsme na focení do lesa, co je nad Němčičkama. Fotili jsme se teda před polednem, a bylo to super. Mohli jsme si focení užít v klidu, nemuseli jsme se stresovat, že někde někomu chybíme, nebo že chceme být s kamarády (ti byli ještě doma v klídečku :)) a byla to pohoda.

Kolem 12 jsme se vrátili k Babičce a dochystali pár věcí, “zorganizovali” holky Kristy a Aničku, který nám pomáhaly s jídlem a pitím a byly naprosto úžasný. Pak už začala přijíždět rodina a naobědvali jsme se. Moc zvyků jsme neměli, ale polívku z jednoho talíře jsme si dali. :) Po obědě jsme měli čas, tak jsme rovnou s rodinou vyfotili všechny možný skupinovky. Než jsme se nadáli, bylo 15h a začali se objevovat první kamarádi. :)

Obřad jsme chtěli až odpoledne – právě kvůli tomuhle posunutýmu harmonogramu. Pozdní obřad byl lepší i kvůli tomu, že jsme ho měli venku (a slunce tak nepálilo) a zároveň nám pár kamarádů jelo z větší dálky, tak měli aspoň víc času v klidu docestovat. Obřad byl civilní, a upřímně – já si z něj moc nepamatuju, jsem byla asi na nějakým obláčku (jako skoro celej den). :D Ale babička říkala, že byl moc pěknej!

K obřadu nám hrál “DJ” – jednomu kamarádovi jsem vrazila ipad se spotify a vybranýma písničkama, který pak pouštěl. Vtipný je, že ty písničky jsme vybírali v noci před svatbou s kamarádem Toníkem (kterej nám svatbu i natáčel – tom ale až za chvilku) – projížděli jsme youtube a něco vybrali, nechali to schválit Lukáše a bylo to. Na “odchod” jsme vybrali 500 Miles (kdo znáte HIMYM, tak určitě víte), a nakonec z toho byla taková napůl taneční improvizace.

Po obřadu už jsme žádný konkrétní harmonogram neměli, prostě party, tanec, nějaký hry a degustace ve sklepě. Bylo krásně, všichni se váleli na dekách na zahradě a byla to prostě pohoda. 

Počasí u nás sehrálo hodně velkou roli. Upřímně, ani jsem si nepřipouštěla, že by mělo pršet, i když to tak chvilku vypadalo. Všechno jsme měli nachystaný venku, s tím, že když bude nejhůř, tak budeme ve stodole, ale neměli bychom třeba ani taneční parket (ale věřím, že by se toho někdo chopil a stoly dal nabok a tancovalo by se taky :)). Naštěstí počasí bylo ten den naprosto dokonalý – ani horko, ani zima, sluníčko svítilo.. Já vydržela celou dobu  jen v šatech, ale v noci a k ránu už se hodily i deky. Ještěže jsme svatbu neměli o týden dřív – to jsme měli rozlučku, kterou jsem měla naplánovanou taky venku, ale foukalo a byla zima jak na Sibiři, ale já ji prostě chtěla venku (a s Lukášem jsme to všechno nachystali venku, včetně světýlek), tak jsme tam všichni seděli v bundách. :D

Fotila nám Anička z Fotím, které jsem před pár lety fotila svatbu zase já, a kromě toho v prostoru kolovala moje zrcadlovka, se kterou fotil snad každej a fotky jsou naprostej mix ani nevím od koho. Fotky z pokročilejších hodin už si vůbec nepamatuju, kdo fotil, ale jsem za ně neskutečně vděčná, i když tady teda publikovatelný nejsou. :D

Byl i hezkej západ slunce, tak jsme se vytratili asi na 20min něco zase vyfotit, čehož si ale skoro nikdo nevšiml. :)

Každý měl za úkol se nám vyfotit na instax do alba a připsat vzkaz. Album mám z Papelote a objednávala jsem ho týden před svatbou (asi jsem toužila po troše adrenalinu, jestli se to stihne).

 Svatební dotazník – nápad jsem našla někde na netu a byla to docela sranda si ho pak po svatbě číst. Vytvářela jsem si ho sama, pro inspiraci koukněte sem.

Vzkaz, který si přečteme na 1. výročí – vzkazy na nás čekají v krabičce a nemůžu se dočkat, co nám tam kdo napsal.

Tetovačky! Svatební tetovačky se mi v hlavě zrodily někdy v lednu, tak jsem je začala postupně psát a kreslit (původně jen na naši svatbu) a teď už máme několik motivů. :)

Hra se zvedáním bot – tahle hra je na svatbách taková klasika ale vždycky mě neskutečně baví, člověk se dozví spoustu věcí, anebo taky ne – my s Lukášem jsme se hodně shodovali, až jsme z “publika” slyšeli poštorenskou stížnost “ale to vůbec není vtipné”. :D

Hra, kterou jsem si přála – rok s novomanželi. Na svatbách ji úplně často nepotkávám, ale přijde mi super – je to akční, sranda, lidi, co se neznají, se “stmelí” a novomanželé z toho mají spoustu aktivit se svatebčany na celý následující rok. Pravidla si můžete přečíst tady.

Svatbu jsme zakončili ve 4 ráno zpíváním na zahradě za doprovodu harmoniky. :D

Na instagramu jsem dostala pár dotazů:

Co bychom udělali jinak?

1. domluvila bych si někoho, kdo by celou svatbu víc koordinoval. Takhle jsme často lítali sem a tam a něco řešili, což bylo chvílama dost otravný.
2. svatbu bych udělala jako událost na celej víkend – takhle se začátkem v 15-16 mi to připadalo hrozně krátký. Na druhou stranu ale docela dost lidí vydrželo do rána (“zavírali” jsme v 5:))
3. chtěla jsem hodit do placu instaxy a spoustu filmů, aby se všichni navzájem fotili – i momentky – a měli jsme tak další albíčko, kromě toho digitálního, ale já hlava děravá na to prostě zapomněla.

Z čeho jsem byla nejvíc nervózní?

Asi nejvíc nervózní jsem byla z obřadu – i když se to možná nezdá, ve chvílích, kdy mě sleduje hodně lidí, se úplně nevyžívám. Naštěstí jsem ale z toho všeho byla tak mimo, že mi to ani nepřišlo. S Lukášem jsme se shodli, že jsme se chvilkama cítili jak ve snu, jak kdybychom to ani nebyli my. :D

Jaké jsme měli dodavatele?

O všech se můžete dočíst v článku o přípravách. :)

Jaký byl rozpočet a plán financí?

V tomhle ohledu bych vám hrozně ráda poradila, ale bohužel nemám moc co. Nijak dopředu jsme rozpočet nechystali a upřímně – vzhledem k tomu, že jsme místo měli v rodině a kolem sebe spoustu šikovných lidí, hodně peněz jsme ušetřili. Celá svatba nás tak nevyšla moc draho naštěstí.. :)

Bylo něco, co se vyloženě nepovedlo?

Jak tak přemýšlím, všechno hlavní se nám povedlo, jak jsme chtěli. Jen raut nám přivezli trošku jindy, než bylo domluveno, Lukáš si zapomněl doma občanku, tak pak před obřadem doletěl uřícenej, před focením jsme mu píchli korsáž, která do té doby byla ve vodě, takže měl trochu mokrou košili. Ale tohle všechno jsou prkotiny, kterým jsme se nakonec jen smáli. :)

Jak se změnil náš život před a po?

Moc ne, už pár let před svatbou jsme totiž spolu bydleli a strávili spolu přes půl roku na Zélandu, kde jsme byli sami. Pozitivní změnu jsme ale přece jen pocítili – teď už není “cesty zpět” a na všechno jsme dva, prostě tým – v dobrém i ve zlém (což jsme byli i předtím, ale teď je to i “stvrzený”!). :) No a jinak mě po svatbě čekalo kolečko po úřadech se změnou jména a přiznám se, že na některých místech si měním příjmení doteď, jak na to postupně přicházím, kde mám ještě rodné příjmení. :D

A kdo jste došel až sem, mám pro vás takovej bonus, kterej za pár dní smažu. Náš kamarád Toník je totiž kameraman a natáčí svatby. Já původně video nechtěla – moc se na videích nemám ráda, a slyšet se, tak to už je úplná katastrofa. Takže jsme po něm video nechtěli, ale řekli jsme mu, že jestli chce, ať si kameru vezme a natočí, co bude chtít, a když z toho něco bude, tak to bude super. Nechali jsme mu úplnou volnost a to, co nám po svatbě poslal, mě dostalo do kolen. Takže odteď všem nevěstám kameru a video fakt hodně doporučuju! Fotky a video je to jediný, co vám po tom dni zůstane, tak na tom nešetřete. Těch pár ušetřených tisíc vám totiž po pár letech bude fuk, ale fotky a video ne.